Mnoho chovatelů se mě ptalo proč se letos nezúčastňujeme závodů holubů. Vysvětlení je jednoduché, kvůli lidské závisti, pomstychtivosti a hlouposti.

Začalo to pomluvou a křivým obviněním a i když ŘV MSSCHP konstatoval že to jako pomluva vypadá, neudělal nic pro její eliminaci. Pomlouvající tedy pokračují a šíří i nadále nehorázné lži a přesto že se nezakládají na pravdě a nejsou pro ně sebemenší důkazy, mnoho bývalých poražených soupeřů na ně rádo slyší. Přitom nejde o nic jiného než jen závist a strach s konkurence.

Následně se přitvrdilo a výbor OS Haná rozhodoval o zrušení zasazovacího střediska, kde se zúčastňujeme závodů ač pro to nebyl důvod. Počet členů ZO i závodících chovatelů bohatě splňoval podmínky bezproblémového provozu a byl i vyšší než v mnohých jiných organizacích. Přestože byl několikrát porušen závodní řád ze strany výboru OS a přesto že na to bylo vedení OS upozorněno řídícím výborem MSS CHPH, nakonec se zasazovací středisko zrušilo i přes rozpor se ZŘ. Přitom hlavní argument vedení OS - že nemohou ZO kontrolovat a že nevěří že může fungovat - byly zcestné, když na jiné schůzi bylo odsouhlasena kontrola na každé nasazení, závod a vyhodnocení, které jsme se nikdy nebránili. Kontrol u nás bylo již tolik že bylo spíše vyjímkou když nějaká nebyla. Šlo tedy o pomstu z pocitu moci, bezprecedentní likvidaci a potrestání všech členů organizace. Tzv. kolektivní trest. Ale potrestání čeho, když k žádnému provinění nedošlo?

Navíc si nechal výbor OS následně konferecí MSS CHPH posvětit přičlenění chovatelů do organizace, kam odešla většina pomlouvajících chovatelů. Pro nás zásadní rozhodnutí tak udělali lidé, kteří si vyslechli stanovisko pouze jedné strany a neměli tak vůbec možnost vytvořit si objektivní názor. Z organizace která nám byla přidělena nám bylo již dopředu vyhrožováno že budeme nasazovat za plotem, že budeme platit mnoho desítek tisíc nájemného a dokonce i fyzickým napadáním. Bohužel ono středisko je v majetku soukromé osoby a ta se podle toho i tak chová. O osudu ZS se rozhodlo bez jeho zástupců a bez možnosti obhajoby.

I přes snahu nasazovat jinde se toto nesetkalo s ochotou a víceméně se k nám většina oslovených obrátila zády. A to i přesto, když jsem avizovat že se nám nejedná o nějaké špičkové závodění ale pouze o nasazování bez konstatování, jen pro radost z doletu.

Tento likvidační přístup je v absolutním rozporu k prohlášením o snaze přilákat k holubaření další chovatele. Pro nové a budoucí chovatele to pak znamená že není o co stát. Kdy se soupeři poráží nikoliv na závodech, ale na schůzích a jednáních. Kdy se sebemenší úspěch neodpouští. Kdy se ze závisti dokáže vymyslet tolik teorií, pomluv a nepravd jak jich jen může být. Kdy se argumentuje čímkoliv i křivým pohledem, kdy se věci překrucují či vytrhávají z kontextu a platné svazové směrnice a řády se ohýbají až praskají. Do funkcí jdou lidé, pro které je hlavní důvod pomoci si sám sobě a uškodit těm kdo jsou proti nim, a bohužel pro nezájem chovatelské většiny cokoliv dělat, tyto funkce obvykle dostanou.To jsou bohužel vlastnosti některých chovatelů a funkcionářů.

Pokud bychom někdy závodní řád porušili tak bychom rozhodně nemohli být oceněni a vedlo by se s námi disciplinární řízení - A rozhodně tomu tak není uvažujte zdravým rozumem a nevěřte všemu co Vám kdo nakuká.

2015-04-07 Jak je z výsledků vidět rok 2014 jsme nakonec vůbec nelétaly. V rámci OS Haná nám nebylo nikde umožněno nasazovat, nebo byly kladeny nepřijatelné podmínky pro nasazení – dojezdy 30km atp. ŘV Moravy nakonec správně rozhodl že zrušení ZS Blatec bylo neplatné a tudíž ZS je opětovně aktivní. Předseda výboru OS Haná v závislosti na tyto kroky neustále odstupoval z funkce a pak svoje odvolání zase odvolával a tak pořád dokola až nakonec bylo jeho odvolání přijato a přesto že obratem znovu kandidoval, již do vedení OS zvolen nebyl. Novému vedení OS pak příliš s přebíráním funkcí nepomohl, ne každý umí neúspěch přijmout z dostatečnou hrdostí. Samozřejmě ostatní chovatelé OS díky neustálému vymýváním mozků nebo důsledkem obavy z konkurence neumožnili při hlasování, aby do našeho zasazovacího střediska zajíždělo auto OS. Toto auto to má přitom při svozu zajížďku z trasy 1,5-4km. Musíme tak holuby vozit do ZS a nechat si proplácet cestovné na cca 24km. Bohužel se opět ukázala typická mentalita holubáře, který když může soupeři jakkoliv uškodit tak neváhá a hned tak učiní.

Uvidíme co přinese doba budoucí a co nám zdravotní stav dovolí absolvovat za závody. Po roční pauze a bez 80ti procent závodníků s většinou ročních neprocvičených holubů - to bude spíše tréninková sezona, ale my se jí nebojíme. Jak bude něco nového opět napíšu.